Třicítka na krku
Kyž jsem byl daleko mladší tak jsem měl za to že práve třicítka je tou hranicí po které všechno končí a s lidmi kteří ji…
Kyž jsem byl daleko mladší tak jsem měl za to že práve třicítka je tou hranicí po které všechno končí a s lidmi kteří ji překročili jsem měl jen soucit.
Na tohle jsem si vzpoměl 3.února ráno a říkal jsem si: „No nazdar musíš všechno přehodnotit, dneska je ti 30 let!!"
Nemějte strach, nezvrhne se to tady k nějakému bilancování, chraň Bůh, ale možná bych tady mohl veřejně prohlásit že mentálně mi je stále 8 let, nejraději mám čokoládu a rozhodně nejsem hoden soucitu (nebo aspoň většinou ne).
Ale považte že:- Můj kolega se mi směje když nosím čepici kšiltem dozadu a má za to že jsem se na stará kolena zbláznil. Prohlašuje totiž že si buduju novou image teenagera.
- Majitel restaurace, do které chodím ve všední dny na oběd, vkládá do denního jídelního lístku doušky které mně mají upozornit na kulinářské speciality, protože jinak bych je prý přehlédl. Samozřejmě v té doušce zmíní i můj nově nabitý třetí křížek…!
- Ještě že mám tak dokonalou osobu vedle sebe (babi už jsi vážně druhá a nezachrání tě ani to že ses naučila psát SMSky), která mi upekla k narozeninám 7(!!!) dortů (5 se jich snědlo v práci za jeden den).
PS: a kolik je let vám holobrádci ;-)
Jirka Ch | 8. February 2004, 0:09 | „Články“ | Trvalý odkaz | Komentáře (1) | Štítky: narozeniny
Komentáře:
Teda Jirko – ty tu třicítku prožíváš hůř než moje manželka ;-) Neboj, brzo si zvykneš i na to, že už tě mladší nebudou zdravit „ahoj“, ale „dobrý den“. :-)