Strana: 10
Soukromé
Nepište mi a pokud možno nepište vůbec
Proboha co to na těch stránkách máš za titulek? Nediv se že ti tam nikdo nechodí, takhle ani nezačnou… Takové a…
Proboha co to na těch stránkách máš za titulek? Nediv se že ti tam nikdo nechodí, takhle ani nezačnou…
Takové a podobné komentáře dostávám od svých známých ke svému webu :-) Já si naopak myslím, že podobný titulek každého k reakci spíš popíchne, doslova dokope. Zatím tedy aspoň kope mně ke psaní a to je pozitivní.
Podtitulek je samozřejmě z „pera“ klasika největšího, Járy Cimrmana. Konkrétně jde o citát ze semináře hry Záskok a tuším že jediný Jan Bien pochopil o co jde.
Takže se nenechte „zaskočit“ a pište své reakce bez obav.
Jirka Ch | 27. leden 2004, 21:21 | Trvalý odkaz | Komentáře (2) |
Hledali jsme Nema a našli krtečka
Plánoval jsem již delší dobu výlet se svými dvěma princeznami (5 a 8) návštěvu kina, ale vhodných filmů bylo pomálu a ta…
Plánoval jsem již delší dobu výlet se svými dvěma princeznami (5 a 8) návštěvu kina, ale vhodných filmů bylo pomálu a také nemoc zhatila předvánoční plány.
Samou chválu jsem slyšel na film Hledá se Nemo a protože v Palace Cinema na Smíchově ho stále hrají, vyrazili jsme v sobotu hned po obědě.
Mrzlo až praštělo (-12C) a my jsme měli čas víc jak hodinu, naštěstí slaví 81. narozeniny pan Zdeněk Miler autor populárního Krtečka a tak jsme ještě stihli výstavu kreseb a obrazů tohoto autora v Galerii Portheimka. Prohlédli jsme si nejen kresby, ale také shlédli jednu promítanou pohádku, prostě štěstí jak řemen.
Na poslední chvíli jsme se přesunuli přez ulici do kina a drobný Nemo nadchl nejen mladší diváky, ale i mně. Instiktivně jsem uhýbal čelistem žraloků (přes celé plátno) a bavil se serfováním želv v mořských proudech (želvák Bourák neměl chybu) a dalšími postavami či situacemi až do konce filmu.
Výlet jsme zakončili zcela regulérním dostihem, vítězem jsme byli všichni – vlak nám neujel :-)
Jirka Ch | 26. leden 2004, 17:57 | Trvalý odkaz | Komentáře (0) |
Odklízení sněhu a zenbudhismus
Tento víkend jsme krásně zapadali sněhem a jelikož bydlím v ulici kde se jen pluží, sype štěrkem, aut projede tak 10 den…
Tento víkend jsme krásně zapadali sněhem a jelikož bydlím v ulici kde se jen pluží, sype štěrkem, aut projede tak 10 denně a ještě jen jedním směrem, se nekoná žádná břečka a i okolní kopce vypadají jak horské hřebeny.
V dnešním uspěchaném světě (nejedna osoba mě považuje za workholika, blbost!) je proto balzám na duši když člověk může vzít do ruky hrablo, koště a může vymést se sněhem i hromadu starostí a týdenního stresu. Tiše padá sníh a já stojím v jednu v noci před domem (sousedův malamut vyje), dívám se na ten krásně uklizený chodník a po chvíli přemítání se vrhám i na ten sousedův (chodník).
Připadám si jako mistr Zenu a drkotajíc zuby si jdu dát čaj s griottkou, klid a pohodu tohoto okamžiku nic nevyrovná.
Dopoledne odmetly sníh mé dvě dcery, jen tu griottku jsem jim do čaje nedal.
Jirka Ch | 25. leden 2004, 12:32 | Trvalý odkaz | Komentáře (7) |
Notebook a cestování s ČD
K tomuto zamyšlení mně přivedl článek Patricka Zandla Notebook a datové přenosy v metru a komentáře pod článkem. Metrem…
K tomuto zamyšlení mně přivedl článek Patricka Zandla Notebook a datové přenosy v metru a komentáře pod článkem.
Metrem jezdím jen dvě stance, ale cestuji denně do centra Prahy s Českými drahami a občas je to skutečně na mrtvici. Nicméně je pravda, že v poslední době si nemůžu stěžovat tak moc jako v minulosti a zvláště mi vyhovuje rozsáhá změna jízdního řádu. Hovořím samozřejmě o trati Praha → Beroun s mou cílovou stanicí Černošice.
Předposlední dva články totiž vznikly ve vlaku během půl hodinové cesty domů, v 10 hodin večer nejsou vlaky příliš plné. Pilot vlaku také nedokáže tak excelentně akcelerovat jako jeho kolega z metra a tak je psaní na notebooku (obrazovka 14“) celkem možné a příjemné.
Nechtěl bych být ženou už z toho důvodu, že spodek notebooku je přece jenom teplý ;-) (ČD mají na jednom z plakátů dvě slečny z nichž jedna má na kolenou notebook, obě samozřejmě krátké sukně) nebo bych musel nosit kalhoty.
Související:
- Notebook a datové přenosy v metru – (Patrick Zandl, Marigold.cz, 23.1.2004)
Jirka Ch | 25. leden 2004, 11:31 | Trvalý odkaz | Komentáře (0) |
Zase uplaveme?
Aby té vody nebylo vloni málo tak máme opět v Černošicích na Berounce první povodňový stupeň a pomýšlelo se u nás i na…
Aby té vody nebylo vloni málo tak máme opět v Černošicích na Berounce první povodňový stupeň a pomýšlelo se u nás i na střílení (pravděpodobně ne brokovnicí) nahromaděných ker u lávky nad jezem.
Naštěstí se zdá, že povolil led a ne lávka.
Související:
- Horní toky některých řek mohou stoupat – (iDnes; 14.1.2004)
Jirka Ch | 15. leden 2004, 01:29 | Trvalý odkaz | Komentáře (0) |
Zaklínadla, básničky a jiné poudačky
Nejdřív se Pixy.cz rozhodl odpovědět Pavlovi na otázku „Co to je Lorem ipsum“ a objasnil mu, že se opravdu…
Nejdřív se Pixy.cz rozhodl odpovědět Pavlovi na otázku „Co to je Lorem ipsum“ a objasnil mu, že se opravdu nejedná o nějaké zaklínadlo. Hned vzápětí mne ovšem Pixy.cz dorazil tím, že bez ostychu předhodil Holku Psovi.
Sám nevlastním básnické střevo takže se ke své škodě a štěstí ostatních nezůčastním kratochvilného veršování.
Jirka Ch | 15. leden 2004, 01:23 | Trvalý odkaz | Komentáře (2) |
(Nena)mazaný Filip
Jako správný milovník dedektivek Raymonda Chandlera jsem shlédl film Václava Marhoula Mazaný Filip. Velmi jsem se těšil,…
Jako správný milovník dedektivek Raymonda Chandlera jsem shlédl film Václava Marhoula Mazaný Filip.
Velmi jsem se těšil, ale již v polovině filmu jsem začal chápat proč všichni skloňují slovo „mazaný“ v názvu filmu (Reflex, J.Rejžek).
Lehkost vtipu (viz citáty Jana Wericha) se bohužel z filmu poněkud vytratila a nezachránily ji ani výkony všech mých oblíbených herců kteří si ve filmu zahráli. Tento film ovšem vítám a volám jen HOUŠŤ, ale lépe…épe…
Jirka Ch | 9. leden 2004, 00:23 | Trvalý odkaz | Komentáře (2) |
Hodiny aneb za všechno (ne)může hodinář
Už jste na nich byli? Samozřejmě mluvím o filmu The Hours (Hodiny). Já jsem na něm byl a mohu ho vřele dop…
Už jste na nich byli? Samozřejmě mluvím o filmu „The Hours“ (Hodiny).
Já jsem na něm byl a mohu ho vřele doporučit lidem, kteří nehledaji jednoduché filmečky typu Charlieho andílci.
Film se odehrává ve třech časových rovinách, ve třech životních osudech, v duši a srdcích tří žen.
Nebudu Vám vyprávět děj, jen bych chtěl říci, že to je film, který Vás přibije do židlí na 115 minut a vyrazí Vám dech na dny, neřkuli týdny.
To vše bez brokovnice Terminátora 3 a bez akčních scén, alespoň bez těch klasických. Skličující děj románu Paní Dallowayová Vás provází celým filmem stejně jako deprese ze všedního života hlavních hrdinek.
Pokud máte rádi Nicole Kidman tak Vám garantuji, že ji ve filmu nepoznáte. Oscara za tuto roli, si plně zasloužila.
Meryl Streep a Julianne Mooreová jí víc než statečně sekundují (pokud se to tak dá říci).
Viděli jste Apollo 13? Pamatujete si Eda Harrise jako šéfa „Hjústnu“ s jeho šviháckou vestičkou? Tak tady je to totální proměna, fyzická i duševní. Jeho na AIDS umírající básník je skvělý zážitek.
Tak co, navnadil jsem Vás? Napište co si o tomto filmu myslíte, rád si porovnám své pocity a dojmy, s těmi Vašimi.ocity a dojmy, s těmi Vašimi.
Jirka Ch | 8. leden 2004, 23:55 | Trvalý odkaz | Komentáře (0) |
