Skoro za hodinu znovu zvoní telefon a už bylo jasné, že něco není v pořádku. Tlak v systému na nule a v radiátorech slyšitelně bublá voda. Půjčeným autem jsem byl za 30 minut doma. Systém jsem natlakoval na jednu „atmosféru“ a začal obíhat radiátory, lezl na půdu a odpouštěl vzduch z radiátorů. Teprve pak mi začal běhat ten správný mráz po zádech… Na kotli totiž tlakoměr ukazoval půl atmosféry!!! Otevřel jsem spodní dvířka (když jsem přijel tak už jsem se do kotle díval a nic…), topeniště bylo plné vody a v popelníku plaval popel…

Kotel je v prdeli, ulevil jsem si, a zrovna na Silvestra odpoledne… Nedalo se svítit, uhasil jsem kotel, vypustil z radiátorů vodu a šel obvolat topenářské firmy v okolí. Sehnat na Silvestra ve tři odpoledne topenáře, který je střízlivý, není na horách nebo na ně nejede, je nemožný úkol. Naštěstí náš známý pracuje ve velkoobchodu Gomac a ještě ten den mi domluvil, že v dnes (pondělí 2.1. 2006) ke mě přijede topenářská firma i s novým kotlem.

Provedl jsem ještě marný pokus přemluvit babičku, že by bylo lepší strávit Silvestr u mých rodičů, ale to bych ji musel svázat a odvézt násilím a nebo pořádně opít, ale ani na jedno jsem neměl chuť. Obložili jsme tedy babičku třemi přímotopy. Já odjel slavit Silvestra a domů se vrátil až dnes ráno.

Dnešní výměna kotle byla celkem hladká protože jsem si objednal kotel jaký jsem měl předtím, takže se nemuselo upravovat potrubí od a ke kotli. Už znovu topím a hřeje mě kotel OPOP H 418. Není přesně stejný jako ten starý, ten byl přece jen vyroben před deseti lety a během té doby prošel inovací.

Doufám, že celý rok 2006 se nepotáhne v duchu jeho druhého dne. Jen za dnešek jsem totiž lehčí skoro o dvě desítky tisíc korun.

Dovolím si skončit optimistickým citátem „Láska zahřeje, ale uhlí je uhlí“. Já jen dodávám „když ho je v čem spálit“.