Štítek: zámek

Jeden z nejmenších a přitom nejhezčích zámků, který může směle konkurovat i takovým nádherám jako je zámek Hluboká a další podobným. Víkend nám vyloženě fotograficky nepřál, ale tohle sobotní ráno se opravdu moc povedlo a fotografie vyšly nádherně. Nemohl jsem se rozhodnout, kterou fotografii publikuji a tak tu najdete hned čtyři pohledy na Červenou Lhotu zalitou ranním sluncem.

Zámek Červená Lhota je jedním z nejnavštěvo­vanějších zámků v České republice. V minulých letech ho navštívilo přibližně 120 000 návštěvníků a dalších 80 000, kteří se rozhodli nenavštívit zámecké interiéry, ale přijeli do jeho nejbližšího okolí. První písemná zmínka o obci Červená Lhota je z roku 1465. V létech 1542 – 1555 byla původní gotická tvrz přebudována na renesanční zámek. Via cervenalhota.cz.

Špatné počasí poznamenalo i naši výpravu do Jindřichova Hradce. Těch několik lepších jsme udělali z Černé věže odkud byl krásný výhled na Proboštský kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ze zámku se povedla snad jen fotografie hudebního pavilonu Rondel.

Nedbali jsme na nepřízeň počasí, zatažené nebe a vydali jsme se fotit do lesův Jížních Čechách. Jde o další fotografii ze „série“ – když slunce fotografům nepřeje :-).

Místo zámku,krajina lesů a blat,byla využívána pro lov zvěře.Později zde nad řekou Nežárkou nechal majitel jindřichohradeckého panství , hrabě Jan Jáchym Slavata, postavit v roce 1673 hřebčinec. Po vymření rodu Slavatů po meči získává Hradecké panství v roce 1691 Heřman Jakub Černín a s ním i hřebčinec na Jemčině. V dalších letech Černínové nechali přistavět k hřebčinci lovecký zámeček, jehož výstavba byla zahájena roku 1747. Via Jemcinazamek.cz.

Při návštěvě Moravského krasu jsme nevynechali ani tento krásný zámek. Škoda, že nám nepřálo počasí a poprchávalo.

První podrobnější historické záznamy o Rájci pocházejí ze 14. století. V té době se zde nacházely dvě dřevěné tvrze, jež byly později zničeny během husitských válek. Hořejší tvrz, která stála na místě současného zámku, je zmiňována již od roku 1376. Druhá se pravděpodobně tyčila na pahorku, který je dodnes znám jako Hradisko. Via blanensko.info.

Na zámku Bučovice jsme se zastavili cestou z Moravského krasu (fotografie připravuji) do Brna na sraz podnikání v USA. Bylo těsně před bouřkou a slunce nám moc nepřálo, ale některé fotky se snad celkem povedly.

Bučovický zámek je unikátní stavbou italské renesance na sever od Alp. Na rozdíl od většiny našich renesančních zámků se nejedná o renesanční přestavbu staršího sídla (hradu či tvrze), ale o realizaci originálního projektu italské pozdně renesanční stavby typu „palazzo in fortezza“ a celého rozsáhlého areálu včetně renesanční zahrady, hradební zdi a vodního příkopu. Via bucovice-zamek.cz.

Novým Městem nad Metují jsme projížděli na naší cestě z Adršpašsko-Teplických skal do Opočna. Město mě hodně překvapilo. Něco tak podobného Telči a Slavonicím – samozřejmě malebným náměstím – jsem nečekal. Podle fotografií to snad posoudíte sami.

Město se rozkládá v severovýchodních Čechách na geografickém rozmezí úrodné nížinné části Královéhradeckého kraje a Orlického podhůří. Průměrná nadmořská výška města je 332 m n. m., členitost terénu dosahuje rozdílu ve výšce až o 90 m. Městem protéká řeka Metuje, která společně se skalnatým ostrohem historického centra představuje typickou dominantu města.

Město bylo založeno v roce 1501 Janem Černčickým z Kácova. V současné době se skládá ze čtyř katastrálních území: Nové Město nad Metují, Krčín, Vrchoviny, Spy. Historické centrum města je vyhlášeno městskou památkovou rezervací, vévodí mu Husovo náměstí, Kostel Nejsvětější Trojice a přiléhající zámek. Via novemestonm.cz.

K ochraně území, kterým procházela stará obchodní zemská cesta spojující Prahu s Kladskem a Polskem, založil kolem poloviny 13. století Hron z rodu Načeraticů hrad a pod ním pravděpodobně současně i město. Hrad stál na strategicky důležitém místě, kde se zemská stezka zužovala do průsmyku zvaného Branka. Jím do města v dobách míru přinášeli rozkvět obchodníci a řemeslníci, v době války pak zkázu a bídu nepřátelští vojáci. Jméno Náchod se poprvé vyskytuje v písemných pramenech v roce 1254 a vzniklo zcela přirozeně jako označení místa, kterým se chodí nebo prochází. Via mestonachod.cz.

Renesanční zámek nad údolím Zlatého potoka stavěl český šlechtický rod Trčků z Lípy v průběhu druhé poloviny 16. stol. Velkorysost koncepce a značný rodový majetek byly předpokladem k výstavbě rozsáhlého areálu, rozvíjeného kolem hlavní zámecké budovy se třemi podlažími arkádových lodžií otevřených do obdélného nádvoří. Události třicetileté války, spolu s pronikáním nových společenských forem a stavebních slohů, ovlivnily vzhled i vlastnictví areálu. Via opocno.cz.